Kateřina Adamová

Studovala v ateliéru kresby profesorky Jitky Svobodové na Akademii výtvarných umění v Praze. Hranici mezi kresbou a obrazem, již nachází v tvorbě pastelkami, se věnuje od studií. Tematicky prošla od zobrazování konkrétních předmětů, jejichž tvary využívala jako významovou zkratku pro zobrazení strachu z lidské konečnosti, přes zobrazování důležitých osobních okamžiků v přelomovém cyklu Jeden rok, zobrazující, slovy Michela Foucaulta „heterotopii“, setkání se sebou samým na pozadí kulis každodenního života. Cyklus Jeden rok byl reakcí na transformaci vlastního těla v důsledku autorčiny nemoci a stal se logickým výchozím bodem pro další její práce, v nichž se zabývá transformací záměrnou (cykly Tvor, Masky). Parciální metafyzičnost je přítomna v dílech Adamové od samého počátku, zřetelnějších obrysů však nabývá až v cyklu Simulace, relativizujícím představy o Bohu a očekávaném nanebevzetí. V Pragovce má ateliér od roku 2014. Kreslené obrazy Kateřiny Adamové vynikají řemeslnou virtuozitou, již autorka kloubí s vážnými, duchovními tématy, která divákovi přináší okořeněné svébytným humorem. Jedná se o vyzrálý umělecký projev s jasným sdělením a vizualitou.

Autor: Lucie Nováčková, in: Rezavá ústa/Magická dekáda, s.521.