Jaká je budoucnost Pragovky očima studentů architektury?

Od 19.8 probíhá v našich prostorách výstava ateliérových prací studentů Fakulty architektury ČVUT, která představuje studentské vize budoucí Pragovky. Výstava ukazuje, jak lze skloubit historický charakter místa s potřebami současného městského života a reaguje tak na širší společenskou debatu o budoucnosti pražských brownfieldů.

K vidění je celkem 53 rozmanitých projektů – od návrhů bytových domů přes konverze původních hal pro kulturní nebo komunitní využití až po urbanistické koncepce zaměřené na veřejný prostor a krajinu podél Rokytky. Dominantou výstavy je rozsáhlý model území o rozměrech 3,5 × 3,5 metru, kde každý student prezentuje svůj vlastní příspěvek k celkové vizi transformace areálu. Součástí programu byla také komentovaná prohlídka, která proběhla 2. září za účasti Ing. arch. Pavla Hniličky, architekta, urbanisty a vedoucího ateliéru, v jehož rámci studentské návrhy vznikly.

Z celé výstavy nás zaujala řada kvalitních prací, z nichž vybíráme tři, které nám padly do oka nejvíce.

Projekt Soňi Števaňákové se věnuje návrhu studentského bydlení, kde přetváří tradiční blokovou strukturu na otevřený, živý prostor podporující interakci mezi studenty i veřejností. Centrální dvůr zde funguje jako komunitní srdce objektu a výraznou roli hraje i citlivě zvolené materiálové řešení – kombinace betonu a dřeva, přičemž odkazuje na industriální minulost Pragovky a zachovává kontinuitu s okolním prostředím.

Komplex základní a mateřské školy zpracovaný Kateřinou Jeřábkovou a Adélou Kotrbovou představuje funkční a zároveň hravé prostředí pro více než 1000 dětí. Návrh klade důraz na zeleň, komunitní život a světelný komfort. Zatímco škola je řešena s cihlovou fasádou odkazující na stabilitu a tradici, školka se vizuálně odlišuje dřevěným obkladem. Výška budovy se směrem k jihovýchodu postupně snižuje, aby do vnitřních prostor pronikalo co nejvíce denního světla.

Třetí autorkou je Natálie Sorokáčová, se zaměřuje na veřejný prostor v industriálním kontextu a nese název 3x3 Veřejný prostor. Návrh kombinuje čtyři typy vegetace a pracuje s recyklovanými materiály přímo z místa například dlažbou, kovovými prvky nebo betonovými deskami. Výsledkem je přirozené, otevřené prostředí, které slouží nejen pro odpočinek a hru, ale i jako prostor pro komunitní aktivity napříč generacemi.

Všem studentům velmi děkujeme za skvěle odvedenou práci!